Druhá směna - Jak využívat dějiny Romů ve výuce na 2. stupni ZŠ

Link File PDF:

images/PDF/druha_smena_dejiny.pdf

Druhá směna - Jak využívat dějiny Romů ve výuce na 2. stupni ZŠ

Kniha s neobvyklým, leč symbolickým názvem je první svého druhu v nabídce publikací pro pedagogy 2. stupně základních škol. Seznamuje učitele, potažmo žáky s nepříliš frekventovaným tématem na půdě zdejších škol – s literaturou Romů. Pedagogové proto, zahrnou-li publikaci do rejstříku svých výchozích učebních materiálů, budou při jejím využití absolvovat vždy pomyslnou „druhou směnu“. Budou se totiž věnovat oblasti, která nemívá v běžné výuce prostor. Současně se s novým tématem budou muset dostatečně seznámit, a to patrně ve svém volném čase, protože se jedná o nepovinnou látku. Obdobná práce ovšem stojí i za literárními díly romských spisovatelů. Jejich tvorba jakožto neprofesionálů vznikala rovněž až po návratu z práce, kdy jim namísto chvil volna začínala „druhá směna“ u psacího stolu.

Předkládaná publikace prakticky ukazuje, jak z poznávání literatury Romů učinit zábavnou a běžnou součást výuky, která může žáky i pedagoga rozvíjet hned trojím způsobem. Jednak žáci prostřednictvím zařazování tohoto tématu do výuky uvyknou myšlence, že tak jako ve škole existuje prostor pro velikány české, francouzské, anglické či ruské literatury, je v ní se stejnou samozřejmostí kousek místa i pro romské autory. Dále četba jejich děl vedle těch od již známých a etablovaných osobností rozšiřuje repertoár podnětů a prožitků, které již od prvního kontaktu s literaturou formují žákův-čtenářův vztah k tomuto způsobu uměleckého vyjádření. Do třetice romská psaná tvorba poslouží žákům jako materiál pro upevňování učiva – a tak jako se na Skácelově poezii či cestopisných črtách Karla Čapka procvičují literární či slohové postupy, lze za týmž účelem pracovat i s díly romských literátů. Kniha dokazuje, že literatura Romů může být využita jako svébytné téma a jako nástroj k dalšímu poznání.

Téma multikultury obecně, včetně informování o Romech jako jedné z etnických menšin v ČR, patří dnes mezi povinná průřezová témata školní výuky. Snaha tomuto požadavku dostát však někdy vede k vyčleňování „multikultury“ do specifických hodin, projektových dnů a týdnů. Výuka multikultury tak vede paradoxně spíše k jistému oddělování menšin a menšinových témat a upevňování jejich strukturního, myšlenkového vydělování než k tomu, aby se tato témata (a menšiny) stávaly integrální součástí vzdělávacího procesu a uvažování o světě. Rádi bychom proto přispěli k posunu v začleňování této látky do výuky nabídnutím možnosti, jak k danému tématu obecně změnit přístup: a to posunem od „pojďme si přečíst něco od Romů (protože považujeme za důležité je do výuky začlenit, nebo je dokonce do výuky začlenit musíme)“, který podle našeho názoru vede k další separaci a dokonce může posílit již existující averzi k „protežování“ menšin, k neustále zdůrazňovanému imperativu tolerance atp. na straně žáků, kteří se celkem logicky ptají „A proč (už zase) máme mluvit O NICH?“, k vybídnutí „pojďme se zabývat touhle básní/povídkou, protože je podnětná, jak z hlediska myšlenek, které evokuje, tak z hlediska toho, co se na ní o literatuře, jejím vnímání a postupech můžeme naučit“, která na otázku žáků „Proč zrovna tohle?“ dává jasnou odpověď. To, že autorem dané básně nebo povídky je Rom, by se žáci měli dozvědět – ale spíše mimochodem, a třeba až na závěr. Etnický původ autora totiž není tím nejpodstatnějším důvodem, proč ukázku jeho díla žákům nabízíme k soustředěnému přečtení.

Materiálu, s nímž lze pracovat, je navzdory poměrně krátkému období existence romské literatury relativně mnoho. Pedagog by však k jeho vyhledání, prozkoumání, výběru a přípravě potřeboval mnoho hodin, které obvykle – běžně vystaven obrovskému časovému tlaku – nemá. Abychom tedy usnadnili pedagogovi přípravu, udělali jsme tyto kroky za něj (výběr textů a autorů, jejich utřídění a návrh aktivit jako inspirace). Doufáme, že knížka bude přínosem i pro pedagogy, kteří se nakonec rozhodnou pracovat s jinými texty než s těmi vybranými (nebo s texty romských autorů vůbec pracovat nezačnou). Ti totiž třeba využijí alespoň právě popisy různých aktivit a ukázky jejich konkrétních využití v hodině při práci s textem – ať už literárním, odborným nebo novinářským, a to nejen při výuce českého jazyka.

Literární část knihy je rozdělena do čtyř oddílů. První (Metody práce s textem) je abecedním výčtem a popisem metod, jejichž využití při práci s textem navrhujeme a konkretizujeme v posledním, praktickém oddílu. Metody vycházejí z licencovaného programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení, jejich využití může být inspirativní pro pedagogy hledající možnost, jak rozšířit jimi již využívané spektrum postupů aktivního učení.

Druhý oddíl (Poznámky k literární tvorbě Romů) poskytuje vyučujícím důležité kontextové informace: uvádí do historie literární tvorby Romů v Československu, upozorňuje na některá specifika jejího vzniku a recepce, strukturuje seznam připravených klíčových tematických okruhů a odkazuje na další texty, které případně pedagogům umožní hlubší vhled do témat týkajících se historie a kultury Romů na území bývalého Československa. Pomáhá uvědomit si pozici romské literatury, její funkci i zvláštnosti a nabídnout odpovědi na některé otázky, které její četba může otevírat.

Třetí oddíl (Medailony autorů) tvoří abecedně řazené portréty desítky romských autorů a autorek (včetně dílčích seznamů publikovaného díla), s jejichž vybranou tvorbou dále pracuje poslední oddíl knihy. Výběr autorů je poměrně reprezentativní – zahrnuta je nejstarší generace působící na přelomu 60. a 70. let, dále ti, jejichž tvorba započala v 80. letech, a konečně také autoři, kteří se na literární scéně objevili po roce 2000. Ve výběru se ocitli básníci a prozaici převážně z Čech (přestože se mnozí narodili na Slovensku, jejich rodiny postupně přicházely do Čech, kde tito autoři zemřeli či dodnes žijí). Vedle nich byla do výběru zařazena Elena Lacková, autorka rovněž původem ze Slovenska, která na jeho území však prožila většinu života. Souboru jmen českého a slovenského kulturního prostředí se vymyká rakouská autorka Ceija Stojka. Její tvorba a témata jejích děl (nejen literárních, ale i výtvarných) popisují zejména válečnou historickou zkušenost, jež byla společná Romům na mnoha místech Evropy. Literární zachycení těchto dějinných okamžiků je v romském prostředí poměrně ojedinělé – i proto bylo autorčino nesmírně působivé dílo zařazeno mezi jména česko-slovenského regionu.

Poslední oddíl (Aktivity) je založen na praktických ukázkách práce s osmnácti texty – básněmi, pohádkami, povídkami, vzpomínkovými vyprávěními, dramatem, vhodně využitelnými v hodině českého jazyka a slohu, ale i občanské výchovy, částečně i v hodinách věnovaných mediální, etické či výtvarné výchově. Oddíl je řazen po ročnících (od 6. do 9.) a nabízí osmnáct zpracovaných metodik, s nimiž je možné jakožto s hotovými produkty přímo pracovat v hodině či je dle potřeby žáků dále variovat. Časová náročnost aktivit je různá, od těch, které zaberou část hodiny, až po návrh delší projektové práce.
S orientací v textu pomáhají glosy umístěné po vnějších stranách. Plní dvojí funkci – buď podávají doplňující informace, nebo slouží k provázání určitých míst výkladu literární části knihy s historickou, v níž lze najít další informace k vybranému tématu.

Přejeme si, aby publikace, dostupná též v elektronické verzi na webové stránce http://www.romanovodori.cz, přivedla pedagogy a jejich žáky nejen k objevování literatury Romů, ale i k dalšímu hledání a poznávání, přesahujícímu oblast (romské) psané tvorby, a rozvíjení těch intelektových schopností, které kritické poznávání a přemýšlení o světě, v němž žijeme a který společně utváříme, umožňují. Vyjádřeno slovy prozaičky Eriky Olahové: „Přála bych si, aby se při čtení lidé zamýšleli a nezůstávali jen na povrchu.“ Ať je v tom tato publikace pedagogům nápomocná.

HISTORIE: PROČ SI VZÍT DRUHOU SMĚNU?

Kniha s neobvyklým, leč symbolickým názvem je první svého druhu v nabídce publikací pro pedagogy 2. stupně základních škol. Seznamuje učitele, potažmo i žáky, s nepříliš frekventovaným tématem na půdě zdejších škol – dějinami Romů. Pedagogové proto, zahrnou-li publikaci do rejstříku svých výchozích učebních materiálů, budou při jejím využití absolvovat vždy pomyslnou „druhou směnu“. Budou se totiž věnovat oblasti, která nemívá v běžné výuce prostor. Současně se s novým tématem budou muset dostatečně seznámit, a to patrně – z důvodu nepovinné látky – ve svém volném čase.

Předkládaná publikace se zaměřuje na dějiny Romů s větším akcentem na území dnešní České republiky a Slovenska, s nimiž jsou spjaty již několik staletí. Přesto zůstávají většinou společnosti – tedy i žáky a pedagogy – neobjeveny, v opačném případě bývá povědomí o historii Romů redukováno na období druhé světové války a romského holocaustu.

Tato část knihy je proto koncipována jako příručka zejména pro pedagogy dějepisu – na jedné straně představuje toto obecně méně známé téma, na druhé straně nabízí zpracovanou metodiku, jež pomáhá vybraná témata začlenit do výuky.
Publikace prakticky ukazuje, jak z poznávání dějin Romů učinit běžnou a populární součást výuky, která může žáky i pedagoga rozvíjet hned trojím způsobem. Jednak žáci prostřednictvím zařazování tohoto tématu do výuky uvyknou myšlence, že tak jako ve škole existuje prostor pro události českých i světových dějin, je v ní se stejnou samozřejmostí místo i pro historii romského etnika. Zadruhé četba, práce a bližší seznámení s unikátními historickými dokumenty (faksimilem císařského glejtu či cestovatelskými zápisky z 15. století, korespondencí z roku 1942, memoráty zachycujícími předválečné a poválečné osudy romských rodin, a dalšími) umožní žákům skrze autentický prožitek zakusit i jiné způsoby poznávání historie. Obzvlášť vzpomínková vyprávění umožní žákům vnímat konkrétní události nikoli pohledem jejich velkých tvůrců (politiků, církevních představitelů apod.) či interpretů (historiků), ale pohledem těch, kteří pod vlivem událostí žili své každodenní životy. Do třetice poslouží informace o romských dějinách k upevňování běžného učiva dějepisu, neboť historie Romů se odehrávala v rámci té české, slovenské atd., nikoli mimo její kontext. Mnohé mezníky a události se tedy nutně protínají. Znalost romských dějin tak může přispět ke komplexnosti znalosti historie i k novým pohledům na historii společností, které jí v minulosti dominovaly.

Téma multikultury obecně, včetně informování o Romech jako jedné z etnických menšin v ČR, patří dnes mezi povinná průřezová témata školní výuky. Snaha tomuto požadavku dostát však někdy vede k vyčleňování „multikultury“ do specifických hodin, projektových dnů a týdnů. Výuka multikultury tak vede paradoxně spíše k jistému oddělování menšin a menšinových témat a upevňování jejich strukturního, myšlenkového vydělování než k tomu, aby se tato témata (a menšiny) stávaly integrální součástí vzdělávacího procesu a uvažování o světě. Rádi bychom proto přispěli k posunu v začleňování této látky do výuky nabídnutím možnosti, jak k danému tématu obecně změnit přístup: a to posunem od „pojďme si přečíst něco o historii Romů (protože považujeme za důležité je do výuky začlenit, nebo je dokonce do výuky začlenit musíme)“, který podle našeho názoru vede k další separaci, a dokonce může posílit již existující averzi k „protežování“ menšin, k neustále zdůrazňovanému imperativu tolerance atp. na straně žáků, kteří se celkem logicky ptají „A proč (už zase) máme mluvit O NICH?“, k vybídnutí „pojďme se zabývat tímto vzpomínkovým vyprávěním/osobním dopisem, protože jsou podnětné jak z hlediska myšlenek, které evokují, tak z hlediska toho, co se na nich o dějinách Romů, jejich vnímání můžeme naučit“, která na otázku žáků „Proč zrovna tohle?“ dává jasnou odpověď.

Materiálu, s nímž lze pracovat, je mnoho. Pedagog by však k jeho vyhledání, prozkoumání, výběru a přípravě potřeboval mnoho hodin, které obvykle – běžně vystaven obrovskému časovému tlaku – nemá. Abychom tedy usnadnili pedagogovi přípravu, udělali jsme tyto kroky za něj (výběr témat, pramenů a postupů jakožto inspiraci, jak s nimi, či zcela jinými informacemi a historickými prameny, lze v hodině pracovat).

Historická část knihy je rozdělena do dvou částí.

První oddíl tvoří čtyři kapitoly, obsahující chronologický výklad dějin Romů žijících dnes na území České republiky (a Slovenska). Celkový koncept byl navržen a zpracován tak, aby výklad postihoval nejstarší proces vývoje romského etnika, dále se text postupně soustředí na romské osídlení dnešní České republiky. Vzhledem k zásadním historickým událostem v polovině 20. století (romský holocaust a poválečná migrace slovenských Romů do českých zemí) je už od počátku procesu usidlování Romů v Evropě nutné sledovat dějiny Romů nejen na území dnešní ČR, ale minimálně též dnešního Slovenska. Proto je ve výkladu věnována po celou dobu stejná pozornost dějinám Romů na Slovensku (případně v celých Uhrách) i v českých zemích. Do výkladového textu byly zařazeny vybrané scany historických dokumentů a fotografie, které výklad mnohdy doplňují nejen o názorné příklady (varovné cikánské tabule, praxe policejního postrku, výroba nepálených cihel a další), ale i obsahově (faksimile císařského glejtu, titulní list nejstarší gramatiky romštiny vydané v českých zemích a další). Obsah čtyř kapitol (Počátky hledání romské historie, Romové v Byzanci a středověké Evropě, Romové v českých zemích a Uhrách v 18. a 19. století, Romové v českých zemích a na Slovensku v letech 1918–1989) vyplývá z jejich názvu a může tak pomoci k snadnější orientaci v celém textu. Doporučujeme však, aby pedagog s výkladovými texty pracoval jako s jedním celkem, tedy od začátku do konce, protože uvedená fakta mají plný význam pouze v celém kontextu, zatímco zacházení s nimi jakožto s izolovanými daty může vést k nejrůznějším zkreslením a nedostatečnému pochopení.

Zatímco výkladový text je určen učitelům, a nejde tedy o didakticky zpracovaný odborný text pro žáky, je naopak u veškeré vybrané obrazové dokumentace žádoucí, aby byla zpřístupněna žákům a zařazena do práce v hodině. Rozsah výkladu byl zvolen tak, aby poskytl základní informace o tématu a celkově nutné rámcové vědomostní zázemí učitelů pro práci v hodinách. Z odborného hlediska je výkladový text více či méně kompilací z již publikovaných poznatků historiků a dalších odborníků, které jsou na konci oddílu uvedeny pod názvem Dílčí bibliografie. Tato bibliografie má napomoci v orientaci v použité literatuře (včetně odkazů na publikace, ze kterých jsou čerpány úryvky pro práci v oddíle Aktivity) a další literatuře vhodné pro rozšiřující studium. Obsahuje relativně dobře dostupné tituly, v některých případech také internetové odkazy. Doporučujeme se seznámit se všemi uvedenými tituly (jako první krok například zjistit dostupnost ve vaší knihovně, například prohledat elektronické knižní databáze jako Souborný knižní katalog ČR na www.caslin.cz) a postupně se k jejich obsahu vracet.

Druhý oddíl (Aktivity) je založen na praktických ukázkách práce s dvanácti historickými dokumenty vhodně využitelnými zejména v hodinách dějepisu. Některé texty a úkoly však poslouží i výuce vybraných témat v etické či občanské výchově. Oddíl je řazen po ročnících (od 6. do 9.) a nabízí dvanáct zpracovaných metodik, s nimiž je možné jako s hotovými produkty přímo pracovat v hodině či je dle potřeby žáků dále variovat. Časová náročnost aktivit je různá – některé zaberou část hodiny, s jinými lze v jednotlivých krocích pracovat i v několika hodinách.

S orientací ve výkladovém textu a oddíle Aktivity pomáhají glosy umístěné po vnějších stranách. Plní trojí funkci: upozorňují na obzvlášť důležitá místa ve výkladovém textu, podávají doplňující informace nebo slouží k provázání určitých míst výkladu či metodiky historické části knihy s literární, v níž lze najít další informace k vybranému tématu.

Přejeme si, aby publikace, dostupná též v elektronické verzi na webové stránce http://www.romanovodori.cz, přivedla pedagogy a jejich žáky nejen k poznávání dějin Romů, ale i k dalšímu hledání, ke snaze o hlubší chápání dějin a rozvíjení těch intelektových schopností, které kritické poznávání a přemýšlení o světě, v němž žijeme a který společně utváříme, umožňují. Ať je v tom tato publikace pedagogům nápomocná.

  • Editoři: Radka Steklá, Lukáš Houdek
  • Autoři textů literární části: Vladimíra Neužilová, Marie Pavlovská (Metody práce s textem, Aktivity), Helena Sadílková (Poznámky k literární tvorbě Romů v ČR, Medailony autorů), Radka Steklá, Lukáš Houdek
  • Fotografie: Chad Evans Wyatt, Lukáš Houdek, sbírka Muzea romské kultury
  • Autoři textů dějepisné části: Jitka Kalová (Aktivity), Milada Závodská (Počátky hledání romské historie, Romové v Byzanci a středověké Evropě, Romové v českých zemích a Uhrách v 18. a 19. století, Romové v českých zemích a na Slovensku v letech 1918–1989, Radka Steklá, Lukáš Houdek,
  • Výběr do obrazové části: Milada Závodská
  • Fotografie: Gemersko-Malohontské muzeum (Rimavská Sobota), Krajské muzeum (Prešov),
    Maďarský národní archiv (Budapešť), Moravský zemský archiv (Brno), Muzeum romské
    kultury (Brno), Národní knihovna ČR (Praha), Národní památkový ústav (České Budějovice),
    Národní ústav lidové kultury (Strážnice), Podunajské muzeum (Komárno), Slovácké muzeum
    (Uherské Hradiště), Státní oblastní archiv (Třeboň), Lukáš Houdek, Eva Davidová
  • Grafika: Petra Kolářová
  • Počet stran 141 (dějepisná část) a 122 (literární část)
  • Rok vydání 2012, dotisk 2015
  • ISBN: 978-80-904106-1-9